Když je vaše dítě nemocné: kdy zůstat doma a kdy jít k lékaři

Každý rodič ví, jak těžké je vidět své dítě nemocné. Kašel, rýma, teplota nebo podrážděnost – to všechno jsou příznaky, které se u malých dětí objevují často. Mnohdy stačí domácí péče, odpočinek a čas. Přesto je důležité umět rozpoznat, kdy jde o běžné nachlazení a kdy je na místě vyhledat lékařskou pomoc.

Rýma je u malých dětí jedním z nejběžnějších onemocnění. Mohou ji mít i osmkrát do roka, protože si jejich organismus teprve buduje imunitu. Nachlazení obvykle odezní do týdne, u kojenců může trvat i déle. Mírně zvýšená teplota není neobvyklá, ale pokud se vyšplhá na 38 °C u dětí mladších tří měsíců, nebo na 39 °C u starších kojenců, měli byste kontaktovat lékaře.

Bolest v krku může dítě pociťovat i několik dní před začátkem běžného nachlazení. Většinou odezní sama, ale pokud se dítě necítí dobře ani po čtyřech dnech, je čas navštívit praktického lékaře. Pokud má potíže s dýcháním nebo nedokáže polykat tekutiny, je nutné okamžitě vyhledat pohotovost nebo volat záchrannou službu (155 nebo 112).

Kašel bývá důsledkem hlenu, který stéká po zadní straně krku. I když zní dramaticky, většinou je součástí běžného nachlazení a dítě se z něj zotaví bez nutnosti návštěvy lékaře. Pozor si dejte, pokud kašel trvá dlouho, zhoršuje se v noci, je doprovázen sípáním nebo se dítě zadýchává – to už může být příznak astmatu.

U nejmenších dětí do dvou let se může objevit bronchiolitida – virové onemocnění způsobené RSV. Začíná jako běžné nachlazení, ale může přejít v potíže s dýcháním, hlučné dýchání, neochotu se krmit a podrážděnost. Většina dětí se uzdraví doma, ale pokud patří do rizikové skupiny (například byly předčasně narozené nebo mají oslabenou imunitu), je třeba být velmi opatrný a případně vyhledat lékaře.

Závažnějším onemocněním je černý kašel. Zpočátku připomíná nachlazení, ale po týdnu se objevují typické záchvaty kašle, často horší v noci. Děti mohou při kašli zmodrat, mít potíže s dýcháním a vykašlávat hustý hlen. U miminek mladších šesti měsíců může jít o život ohrožující stav. Pokud máte podezření na černý kašel, je nutné okamžité vyšetření lékařem. Včasná diagnóza umožní léčbu antibiotiky a sníží riziko nákazy dalších osob.

Další častou diagnózou u dětí jsou infekce středního ucha. Dítě si může sahat na ucho, být neklidné, ztrácet rovnováhu nebo méně jíst. Může se přidat horečka nebo výtok z ucha. Většina ušních infekcí se zlepší během několika dní, často i bez antibiotik. Pokud se ale opakují, nebo se příznaky nezlepší do tří dnů, je vhodné navštívit praktického lékaře.

Rodiče často tápou, jak dítěti doma co nejlépe ulevit. Na bolest a teplotu lze podávat dětský paracetamol (od 2 měsíců) nebo ibuprofen (od 3 měsíců), vždy ve správné dávce podle věku a váhy dítěte. Nikdy by se neměly tyto léky střídat bez doporučení lékaře. Ucpaný nos lze uvolnit solnými kapkami. Důležité je také dítě dostatečně hydratovat. Kojenci by měli dostávat mateřské nebo umělé mléko, starší děti vodu nebo čaj. Jídlo nechte na jejich chuti – pokud nemají zájem, netlačte.

Na bolest v krku nebo kašel u dětí starších jednoho roku může pomoci teplý nápoj z medu a citronu, ale pozor – med není vhodný pro děti do jednoho roku věku. Důležitý je klid a dostatek odpočinku, i když to nemusí být nutně v posteli. Pohodlné prostředí, čtení pohádek nebo mazlení v náručí často pomáhají víc než léky.

Pokud si nejste jisti, co dělat, nebo se vám stav dítěte nezdá v pořádku, můžete se poradit s lékárníkem nebo praktickým lékařem. K dispozici je i lékařská pohotovost a linka 155 nebo 112 pro naléhavé případy.

Okamžitě volejte záchrannou službu, pokud má dítě potíže s dýcháním, přestane reagovat, je ochablé, má záchvaty nebo nemůže polykat tekutiny. Zpozorněte také, pokud zmodrá kolem rtů, jazyka nebo na tváři – u tmavší pleti to může být patrnější na dlaních a chodidlech.

Nemocné dítě je vždy výzva pro celou rodinu. Rodiče často zapomínají na sebe – ale právě vaše klidná a láskyplná přítomnost je tím nejdůležitějším, co dítě potřebuje. A i když běžné infekce k dětství prostě patří, preventivní opatření, jako je očkování, důkladné mytí rukou nebo vyhýbání se cigaretovému kouři v blízkosti dítěte, mohou jejich výskyt alespoň zmírnit.